1/31/2011

Pictures of our (urban) lifes

Accidentaly (via an article in one of Czech newspapers) I found work of photographer Michael Wolf. Below you can see pictures from three of his series. You can see the whole sets by following the links below the pictures.
Nahodou jsem narazil (diky clanku z iDnes) na praci fotografa Michaela Wolfa. Nize jsou uvedeny fotografie ze tri z jeho mnoha cyklu - na cele cykly se dostanete pres odkazy pod obrazky.




Sometimes I have similar feelings. Looking from a different angle or distance makes things uncover their meanings (or lack of meanings).
Nekdy se citim dosti podobne. Jsou-li nazirany z jineho uhlu nebo vzdalenosti, veci odkryvaji sve vyznamy (nebo absenci vyznamu).

1/30/2011

Nakladove nadrazi Zizkov - bourat, nebo nebourat

Nedalo mi to a pustil jsem se do trochy sberu informaci o tematu, ktere me zajima, ale dosud jsem nemel cas ho prozkoumat detailneji.
Jde o nakladove nadrazi Zizkov a jeho budoucnost.
Ve zkratce, proc me toto tema zajima: zda se mi, ze budovu zbourat je az prilis jednoduche reseni, ktere se pak promitne i do kvality toho, co vznikne na jeho miste. Osobne se mi vice libi ctvrti s kvalitnimi budovami z ruznych obdobi - to je samozrejme vec vkusu, ale jako nezpochybnitelne se mi zda, ze nutnost vyrovnat se s urcitymi omezenimi nuti tvurce vice premyslet. Coz samozrejme neni zarukou kvalitniho vysledku, ale aspon to pro nej vytvari predpoklady.

Nakladove nadrazi Zizkov (zdroj: Archiweb)

Nyni k veci same.
Mozna jste ten doutnajici spor o budoucim osudu nadrazi zaznamenali : "Developeři svádějí boj s památkáři o lukrativní parcely nákladového nádraží Žižkov. Jedni chtějí tuto funkcionalistickou stavbu srovnat se zemí, druzí zachránit pro další generace. Během několika týdnů oznámí ministerstvo kultury, zda nádraží prohlásí za kulturní technickou památku." (Cesky rozhlas) O obsahu sporu a rozhodnuti Ministerstva kultury je mozne si vice precist i v prispevku Kateriny Beckove (predsedkyne Klubu Za starou Prahu).
Proc se za nadrazi brat je zrejmé z historiie nadrazi - tu shrnuje napriklad clanek Lukase Berana z Vyzkumneho centra prumysloveho dedictvi, a to vcetne vyvoje planu na (ne)bourani nadrazi.
Nyni je dobre si rici, co se chysta v danem arealu, resp. co tam chysta Sekyra Group: "Základní urbanistická struktura tohoto projektu je koncipována jako moderní, současné, demokratické město, umožňující pružné reakce na potřeby obyvatel 21. století. Jako takové má toto město i ambici stát se celoměstským centrem, které by mělo být vnímáno nejen z blízkého okolí, ale i z dálky, jako identifikovatelné centrum s výraznou výškovou akcentací objektů v centrální části projektu, umožňující zároveň i nové pohledy na panorama okolního města." Text jeden z diskutujicich na strankach archiweb trefne oznacil jako "Okouzlující, subtilně vystavěný text. Pojmy jako revitalizace, nadčasovost nebo 331 000 m2 zde dostávají jakousi novou dimenzi, nebo tak něco." Receno jinak - je to text z propagacni brozurky a ty zpravidla byvaji blbe (i kdyz nelze vyloucit, ze kdyby byla prilezitost pohovorit s jejich tvurci, ukazalo by se, ze na nich neco je). Ze jde o zasadni ovlivneni zivota x tisicu lidi z toho moc videt neni. A ze to, co tam postavi, tam bude pak x desitek let. Byt na strane developera, dost mozna bych se nechoval jinak, co ja vim. Ale videno z venku - nemuzu jinak. Takhle to neni spravne.
Pro blizsi pochopeni moznych reseni je zajimave srovnani dvou urbanistickych studii - jedna s centralni ctyrproudovou komunikaci v miste dnesniho nadrazi, jedna bez. Neznam tamejsi dopravni pomery a (ne)potrebnost te komunikace, jen ji vidim jako "dobry" zarodek jakesi minimagistraly, ktera tu novou ctvrt "pekne" rozrizne. Je potrebne tohle opakovat?

Svuj nazor na (ne)bourani jsem sdelil jiz na zacatku, ale presto pridam jeste jeden souznejici text: zaver navrhu na prohlaseni na nemovitou kulturni pamatku, ktery podal Klub za starou Prahu. "Domníváme se, že soubor budov žižkovského nákladového nádraží je důstojným reprezentantem kvalit funkcionalistické industriální architektury, který nemá v Praze obdoby. Jeho zachování a vkomponování do nové výstavby Žižkova pomůže této čtvrti si zachovat svoji původní industriální tvář. Nákladové nádraží Žižkov s novým využitím a v nových urbanistických souvislostech může být pro moderně se rozvíjející čtvrt hodnotným souborem, který může organicky vytvořit její nové přirozené centrum."

A co myslite vy? Bourat, nebo nebourat?

UPDATE: vzniklo sdruzeni Tady neni developerovo. Za pozornost stoji prace studentu architektury zabyvajici se moznou revitalizaci nadrazi.

1/27/2011

Wayne Gretzky's 50th birthday

50 years ago the best ice hockey player ever was born.

1/22/2011

Je to v procesech (?)

Zaujal me rozhovor s ceskym designerem Janem Ctvrtnikem.
Trochu z nej vyplyva, ze dobry design je do znacne miry otazkou nastaveni procesu - na urovni jednotlivych firem i na urovni odvetvi a samozrejme i vyuky designeru. Zajimalo by me, kolik lidi si toto v CR uvedomuje. Odpoved neznam, ale pokud bych mel soudit z mnoha jinych oboru, tak se mi zda, ze to asi prilis rozsirene poznani neni.

Jan Ctvrtnik, Ta.bu (zdroj: Czechdesign)

Tim nechci vytvorit predstavu, ze jsem zapaleny procesar, ale rozhodne se mi libi predstava, ze vysledek zavisi na dilcich castech (na systemu, chcete-li).

1/10/2011

K pondelnimu ranu neco nesmrtelneho



A komu by to bylo malo, muze si s Ceskou sodou i zazpivat. Pred timhle proste smekam.

1/06/2011

Brzdi, Vrana, budes hrat z prdele!

Opet neco malo vyberu z cetby:
  • Petr Koubsky stale neztraci fantazii pri tvorbe svych trojpismennych PFek. Stoji to zato.
  • V jednom z predvanocnich magazinu HN (jeden z mala duvodu, proc HN jeste cist, pomalu je opoustim a misty se vracim ke kdysi opustenym LN - jak jste na tom s novinama vy?) jsem narazil na rozhovor s Danielem Landou - dlouho me neco tak nepotesilo. Proc - staci se podivat na jeden muj predchozi prispevek, kde jsem pekne bublal o tom, jak v momente, kdy se pise o Landovi, se prumernemu ceskemu novinari zatmi pred zbytky rozumu a zacina blabolit strasne. To odkazovany clanek se snazi o - nevim, jestli je to slovo "objektivita", ale prinejmensim rozumny pohled na cloveka. Pohrichu me tahle uvaha opet vede k pomerne pozitivnimu vzpomenuti na Zemanova slova, ze novinare radno hubit ohnem a mecem... Smutne.
  • Pokud bych si mel vybrat nejlepsi knihu, kterou jsem loni cetl, byla by to asi kniha o 617. bombardovaci peruti. Tedy - knize by neskodila lepsi redakce a rozhodne i lepsi preklad, ale tema samotne je pro me neobycejne inspirujici. Ale o tom chci napsat samostatne, protoze pribehy spojene s touto jednotkou ve mne zustanou asi uz navzdy, dokud Alzheimer nezaklepe. Hrdinstvi a lidska velikost z prvni ruky. A k tomu valka.
  • Kdyz jsem zabrousil ke kniham, zminil bych jeste dve: (1) Hagen, F. Lou: Jaro, kakao!. Tentokrate trochu vazneji, ale i tak je tam spousta historek aspirujicich na delsi zivot, kdyz ne na nesmrtelnost. A nektere jsou proste vesele, treba ta o podiovem vycepnim Jarovi a bubenikovi Vranovi: "Jaro, ferneta!" - "Brzdi, Vrana, budes hrat z prdele!" - "A proc bych jako hral z prdele?" - "Vis co, ty vole? My si sezeneme nejakyhom normalniho bubenika , a jestli chces, muzes nam delat podiovyho soumena s flaskou fernetu. Osm stovek za kseft, beres?" - "Tak nic, Jaro..." (2) Lem, Stanislaw: Solaris (v originale). Zvlastni ctivo, na hranici poznani lidskeho druhu i ctenare. Kolik let stare a stale tak inspirujici. Nekdy o tom snad take vice.
  • A neco obrazovych odkazu z English Russia - uzasne fotky, rozhodne stoji za podivani se. Libi se mi jak z hlediska fotografickeho, tak dokumentarniho: Across the last empire (da-da, des, hloubka), Russian Afghanistan (to same, ale bez toho da-da), Challenging life in taiga (zivot, priroda a zase ta hloubka). A nejak me trochu motivuji k navsteve te zeme, vuci nize se ve mne vynoruji velmi ambivalentni pocity.
  • A nakonec zcela aktualne: Petr Koubsky pise v LN o krizi, tentokrate trochu hloubeji, nez je obecnym zvykem, cili jak je jeho obecnym zvykem. Vlastne nic moc - rozumna, slusna analyza. Bohuzel, v nasich krajich trochu vzacny zivocisny druh. A tak me Petr tentokrate nepotesil - pise velmi, velmi k veci a zda se, ze ma dost pravdu. Je to tizive cteni. A ctete to cele - zacatek je libivy, pak text dosti houstne. Nezbyva nez zopakovat - Brzdi, Vrana, budes hrat z prdele! - - - A ty vrany, to jsme my.