5/28/2007

Nesnesitelna lehkost... II / Unbearable lightness... II

Originally this article's name was "Technology, fears, and good hopes". But then I realized that it has quite a lot of to do with ony of my previous contributions...
Two issues related somehow to the technology that may be invented in the future.

You may know that one of the arguments of those who are rather against global warming countermeasures is that there will be some technologies invented in the future which will allow the manhood to deal with some of the unpleasant consequences of global warming in much more effective way than the technologies we have currently. Therefore they suggest not to do much now but rather wait for the future (because using the current technology would be too costly).
Another story: a friend of mine got married and she started considering having a baby with her husband. And then she realized that her grandmother become blind probably due to pregnancy. According to doctors there is also certain probability that the same would happen to my friend. So now she is rether considering an adoption.
But what if the medicine/science comes with some "countremeasures" to her potential diseas? That was my first idea - but being "a consultant" in these matters is something quite different to being the one who has to make the final decision.
Honestly, I am not sure how (whether) these two stories are somehow strongly linked to each other. What probably connects them is technology, fears, and good hopes. And the unbearable lightness of being...


Puvodne jsem chtel tenhle clanek nazvat "Technologie, obavy a nadeje". Ale uvedomil jsem si, ze ma dost co do cineni s jednim prispevkem z minulosti...
Dve temata, ktera maji neco spolecneho s technologiemi, ktere mohou byt vynalezeny teprve v budoucnosti.
Asi jste zaregistrovali, ze jednim z argumentu, kteri pouzivaji ti, kteri jsou v zasade proti protiopatrenim proti globalnimu oteplovani (a veci souvisejicich), je, ze v budoucnu budou vynalezeny technologie, ktere lidstvu umozni vyrovnat s nepriznivymi dopady globalniho oteplovani. A to mnohem efektivneji, nez by to umoznily technologie, ktere mame k dispozici nyni. Z toho duvodu doporucuji nyni neprijimat zadna protiopatreni, alebrz pockat do budoucnosti (protoze vyuziti soucasnych technologii by bylo prilis drahe).
Jiny pribeh: ma kamaradka se vdala a zacli s manzelem uvazovat o diteti. Pak si ovsem uvedomila, ze jeji babicky oslepla pravdepodobne v dusledku tehotenstvi/porodu. Podle lekaru je urcita pravdepodobnost, ze ji se stane totez.
Ale co kdyz medicina/veda prijde s nejakymi "protiopatrenimi" na jeji potencialni nemoc? Tohle byla asi prvni vec, ktera me napadla. Ale v tomto pripade, vice nez v jakem jinem, je role "konzultanta" dost odliseno od nutnosti skutecne se rozhodnout a ucinit rozhodnuti, ktere vas sameho ovlivni.
Nejsem si uplne jist, co spojuje tahle dve temata. Videl bych to na technologii, obavy a nadeje. A nebo nesnesitelnou lehkost byti...

5/18/2007

Halík@People’s Papers

I ja jsem se zapojil do diskuse o vystave Bodies, ktera probiha v prazske Lucerne. Vyprovokovala me k tomu Martinova korespondence s prof. Halikem. A proto jsem jsme prispel jednim komentarem.

5/15/2007

Backgrounds / Pozadi

Of what? / Ceho?

Everything counts...even the backgrounds you set on your desktop in the computer. The only issue is that I don't know how does it exactly counts. But I don't think you really care.
On the other hand what you may take care of is what YOU have on your desktop. So here is a little set of pics which many of I took intentionally to be used as backgrounds - last weekend when we went to Prague Botanical garder - to be used by me but I also thought of my blog readers (given there are any).
Maybe this bunch of pictures here just means that I am lacking meaningful words I could write - or maybe it just means that sometimes it is preferable to talk by pictures, gestures or other means.
Nevertheless - I have been already talking pretty enough. So - enjoy.

Vse se pocita...dokonce i pozadi, ktere mate nastaveno na plose pocitace. Jen jeste zjistit, jak se vlastne takove vec pocita (do ceho?). Ale to vas asi nemusi zajimat. Co by vas ovsem zajimat mohlo, je pozadi - ted mam na mysli jen to, ktere mate nastaveno na plose.
Takze predkladam k posouzeni mensi sadicku fotek, z nichz jsem vetsinu udelal jiz s umyslem, ze by se daly vyuzit jako pozadi - na mem pocitaci, ale myslel jsem i na ctenare sveho blogu (jsou-li jaci).
Mozna, ze tahla hromada obrazku je jen trapnym dukazem nedostatku vhodnych prezentovatelnych slov - anebo je to jen dukaz, ze nekdy je lepsi se vyjadrit obrazkem, gestem nebo jinym prostredkem.
At tak ci onak, uz kecam docela dost, takze zkratka a dobre - at se libi.















Let me know if you use any of them.
Kdybyste nahodou nejake pouzili, dejte mi vedet.

5/06/2007

Basnicka licence a intelektualni ego II

Ve svem nedavnem prispevku jsem se neprilis pochvalne vyjadroval o prvni dile serialu Silver A.
Slibil jsem, ze po shlednuti druheho dilu si bud prisadim, nebo se budu kat.
Nakonec udelam neco mezi (jen nevim, jake slovo se nachazi nekde na puli cesty mezi prisazovanim a (l)kanim).

Kratce k druhemu dilu
Tedy: zatimco prvni dil rozehraval situaci a byl naplnen jakymsi "tichem pred bouri", druhy dil predvedl tvrde dopady. Zatykani, vyslechy na gestapu (vcetne dosti verneho zobrazeni tzv. biografu - mistnosti, kde cekali vyslychani na vyslech), popravy...
Potud jsem si tedy spravil mineni, neb bylo ukazano, ze odboj nebyl prochazkou ruzovym sadem obcas spestrenou nejakym tim milostnym dobrodruzstvim, k cemuz prvni dil dosti silne inklinoval.

Kde je tedy problem
Cely problem se tak skryva zrejme v postave hlavnich hrdinek a Bartose a jejich zobrazeni a chovani - tihle tri predstavuji pater pribehu, ve kterem se micha nebezpeci odboje s pritazlivosti, laskou a milostnymi dobrodruzstvimi.
Jako namet je to samozrejme velmi atraktivni. Otazka, ktera zustava, zni: kde je hranice mezi tim, co lze z historie vzit a vyuzit, a tim, k cemu je potreba prihlizet a nezanedbat (a pri tom jeste vyuzit lakavy namet milostnosti v situaci vnejsiho tlaku).
Abych byl konkretnejsi: Jan Valcik, zde vyliceny jako docela prijemna, normalni postava, patril spolu s Janem Kubisem k jednem z nejhure postizenych (da-li se to tak vubec popsat, zde bezne pouzivana slova selhavaji). Mel sedm sourozencu, vsichni byli popraveni. Jedna z jeho sester, v dobe zatceni tehotna, mela popravu odlozenu: porodila ve vezeni a popravena byla pozdeji.
Ve svetle techto hruz je zamereni se na milostne aspekty, respektive prilisny duraz na ne bez dostatecneho zdurazneni ostatniho, pochybne. Zda se mi.

Jak asi hodnotit "kacirska" dila
Ale vratme se jeste k te nastinene otazce, protoze ta ma samozrejme obecnejsi platnost v techto zalezitostech, ktere by se daly popsat jako hra s myty nebo vybirani spolecensky dulezitych temat bez vyznamnejsiho prihlednuti prave k jejich dulezitosti. Uvaha by mohla znit asi takto:


  • Zakladni predpoklady: Pro jednoduchost pominme brakova dila, kde jde opravdu jen o senzaci.
  • Zakladni predpoklady: Pak predpokladejme, ze dilo pojednava o tematu zavaznem a majicim svuj urcity kanon - o dulezitych hodnotach ci priobezich, ktere maji nejak definovanou podobu (at uz v obecnem celospolecenskem povedomi, ci v historickych popisech).
  • Hodnotovy predpoklad: celospolecenske hodnoty a pribehy jsou hodnotne proto, ze usmernuji chovani jedince i skupin tak, ze cini zivot jedince i skupin hodnotnejsim, bezpecnejsim, umoznuji mu lepe uvazovat, snad byt i stastnejsi.
  • Zaver: pokud ztvarneni latky prispiva k rozvoji hodnotoveho predpokladu (tj. dale obohacuje vyznam hodnot a pribehu pro spolecnost), pak ho hodnotim kladne.

Konec abstrakce, zkusim to ted trosku aplikovat.

Silver A bych asi jako brakove dilo nehodnotil. Pojednava o dulezitych historickych udalostech, ktere byly jiz nejakym zpusobem historicky popsany. Hodnoty hrdinstvi a obetovani, ktere si muzeme vzit z techto udalosti (obecne: druheho odboje), jsou zrejme nasledovanihodne, to se mi ani nechce nijak vysvetlovat. Ztvarneni tyto hodnoty rozviji dosti nevyrazne, neb se zameruje na uplne jine aspekty... Cili hodnoceni v teto rovine: nic moc.

Co kdyz ale...?
Kdyz jsem tak dopisoval predchozi, napadlo me, jestli to neni cele prilis mentorske: "melo by se psat/mluvit/natacet tak a tak, protoze republiku/hodnoty/spravne videni sveta si rozvracet nedame".
Rekl bych, ze ne. Klicovy bod vidim v tom, ze zde neslo o rozbijeni nejakeho mytu, ale jen o vyuziti atraktivniho tematu pro pomerne jalove pobaveni. Jiste nelze na kazde dilo klast nejvyssi naroky - ale v predpokladech jsem si vyminil, ze nebudu zvazovat brakova dila. S trochou nadsazky - kdyby by byl podobny serial natocen o Masarykovi nebo Karlovi IV., zrejme bych se tak necilil. V takovem pripade by mohlo jit spise o tribeni mysleni.
A o to by asi nakonec melo vzdycky jit...

5/04/2007

Chodte vpravo

Prechazel jsem rano prechod na Florenci: prechod siroky, pocet lidi znacny. Najednou jsem zaslechl takove polohlasne, neprilis durazne co do vyraznosti, ale presto jakoby upenlive: "vpravo, vpravo!". Chlapik sel po prechodu vpravo - protiproud sel (ze sveho pohledu) vlevo. Cili vcelku logicky se pan citil ponekud utlacovan.
Zajimalo by me, co bylo presne jeho motivaci - jestli to chvilkove nepohodli, nebo zoufalstvi (to je asi to, co bylo v jeho hlase slyset) nad tou totalni blbosti.
Nevim, jak to presne nazvat - slovo, ktere me napada, je ponekud neslusne: kokotismus.
Zazivam ho casto, kdyz vystupuji z autobusu na Florenci - od Rasnovky prijede poloprazdny, zatimco zastavka je pomerne plna. Jsem jeden z maximalne tri lidi vystupujicich, zatimco dovnitr se chce nahrnout minimalne deset kusu. A ne ze by udelali ulicku - postavi se do oblouku okoli dveri, snad aby nahodou nenastoupili o neco pozdeji. Uz delsi dobu zvazuji a sbiram odvahu k nejakemu vykriku ci aspon povzdechu ("Narode cesky, rozestup se!").
Kokotismus - asi jinak to opravdu nazvat nelze, vzdyt jde o vitezstvi takrka prvotniho instinktu ("rychle k mrsine, nez ji ostatni sezerou") nad zdravym rozumem a taktem.
A proto prosim: chodte vpravo.
Post scriptum snad prilis explicitni: Prechod, jakkoli v teto historce realny, lze chapat jako metaforu mnoha jinych deju...