200

Vypada to na vytrvalost - neco, co bych u sebe uplne nehledal, ale koneckoncu, je to hlavne zabava: psat a tu a tam u toho i premyslet. A tesit se, sem tam, na nejaky ten komentar.

Takze - dvousty prispevek na blogu (tedy pokud system nelze). Vydrzel jsem psat 4 mesice z Helsinek, tak proc ne.

Prvni prispevek je z 26.9.2006. To je priblizne 4,5 prispevku na mesic.

O cem jsem to vlastne psal (viz stitky vpravo - oznaceni neni 100% konzistentni, ale o necem vypovida)? 62 prispevku obsahuje obrazky, 54 se nejakym zpusobem tyka spolecnosti, 48 jsem z tech ci onech duvodu oznacil jako Metaphysique. 38 je psano v anglictine, 24 se tyka rozumu a 20 jsem oznacil jako Da-da. A 18 se tyka umeni. Vzato kolem a kolem, cele to pusobi jako nejaka kompenzace za praci. Asi jo, proc ne. A nebo je to proste zpusob meho mysleni a pocitu. Asi.

Co me prave ted zajima a o cem bych chtel psat? Aspon jeden delsi citat. Snad bude jasne, co jsem tim chtel rici: "Urcite statistiky se snad nikdy nezmeni: pocet zaku propadajicich na zakladni skole, procento rozvodu, pocet danovych podvodu na pocet obyvatel. Totez platilo i o poctu leteckych nehod zpusobenych chybou pilota. Navzdory rade opatreni v leteckem provozu, od povinneho volna pro piloty az po intezivnejsi vyuku, v celem obdobi od roku 1940 az do roku 1990 procento chyb nechtelo klesat a zustavalo kolem 65 procent nezavisle na tom, o ktere letadlo slo, ci kam letelo. Neprijemny fakt zustaval: vetsina nestesti v letecke preprave byla zpusobena spatnym rozhodnutim v kokpitu.

Ale od pocatku devadesatych let zacal pocet leteckych havarii zpusobenych piloty prudce klesat. Podle nejnovejsich statistik stoji chyba posadky za necelymi 30 procenty vsech leteckych nestesti a nehody vyvolane chybnym rozhodnutim klesly o 71 procent. V dusledku toho je cestovani letadly bezpecnejsi nez kdy jindy. (...) Od roku 2001 doslo v USA pouze k jedne letecke katastrofe, kterou zavinila chyba pilota, prestoze kazdy den v USA startuje tricet tisic letadel. (...) Letove simulatory zpusobily revoluci v treninku pilotu. 'Stara metoda pripravy pilotu byla s kridou u tabule' (...) Nez mohli drive piloti vubec usednout do kokpitu, museli absolvovat spoustu prednasek v ucebnach. Vsechny zakladni manevry potrebne k pilotovani se ucili na zemi. Rovnez se ucili, jak reagovat v pripade ruznych katastrofickych scenaru. Co udelate, kdyz se podvozek nevysune? Nebo kdyz letadlo zasahne blesk. 'Tenhle pristup ma jednu vadu' (...) 'vsechno je to jenom teorie. Pilost se tohle vsechno naucil, ane nidky si to nevyzkousel'. (...)

Blahodarne pusobeni letovych simulatoru spociva v tom, ze piloti maji moznost tyto nove vedomosti prozit. Misto aby se pilot postupy ucil nazpamet, muze trenovat svuj emocni mozek, muze ucit ty casti kury mozkove, ktere ve vzduchu skutecne rozhoduji. Diky tomu, kdyz jsou konfrontovani s nejakou katastrofickou situaci pri skutecnem letu (...) piloti uz vedi co delat. Nemusi marit kriticke minuty tim, ze se snazi vzpomenou si, co se v ucebne ucili." (Lehrer, Jonah: Jak se rozhodujeme, Dokoran, 2009, s.279-280)

Lze argumentovat tim, ze letecka doprava je specificka: urovni sofistikovanosti, nakladnosti a co ja vim cim jeste. Ale nakonec je to jen lidske snazeni - a myslim, ze u kazdeho lidskeho snazeni lze zlepsovat zpusob, jakym se v nich rozhodujeme.

Nadeje existuje.

A abych nezapomnel: rano jdu ke kostelu do Resslovky. Tak si taky vzpomente na ty bajecny kluky!