1/30/2011

Nakladove nadrazi Zizkov - bourat, nebo nebourat

Nedalo mi to a pustil jsem se do trochy sberu informaci o tematu, ktere me zajima, ale dosud jsem nemel cas ho prozkoumat detailneji.
Jde o nakladove nadrazi Zizkov a jeho budoucnost.
Ve zkratce, proc me toto tema zajima: zda se mi, ze budovu zbourat je az prilis jednoduche reseni, ktere se pak promitne i do kvality toho, co vznikne na jeho miste. Osobne se mi vice libi ctvrti s kvalitnimi budovami z ruznych obdobi - to je samozrejme vec vkusu, ale jako nezpochybnitelne se mi zda, ze nutnost vyrovnat se s urcitymi omezenimi nuti tvurce vice premyslet. Coz samozrejme neni zarukou kvalitniho vysledku, ale aspon to pro nej vytvari predpoklady.

Nakladove nadrazi Zizkov (zdroj: Archiweb)

Nyni k veci same.
Mozna jste ten doutnajici spor o budoucim osudu nadrazi zaznamenali : "Developeři svádějí boj s památkáři o lukrativní parcely nákladového nádraží Žižkov. Jedni chtějí tuto funkcionalistickou stavbu srovnat se zemí, druzí zachránit pro další generace. Během několika týdnů oznámí ministerstvo kultury, zda nádraží prohlásí za kulturní technickou památku." (Cesky rozhlas) O obsahu sporu a rozhodnuti Ministerstva kultury je mozne si vice precist i v prispevku Kateriny Beckove (predsedkyne Klubu Za starou Prahu).
Proc se za nadrazi brat je zrejmé z historiie nadrazi - tu shrnuje napriklad clanek Lukase Berana z Vyzkumneho centra prumysloveho dedictvi, a to vcetne vyvoje planu na (ne)bourani nadrazi.
Nyni je dobre si rici, co se chysta v danem arealu, resp. co tam chysta Sekyra Group: "Základní urbanistická struktura tohoto projektu je koncipována jako moderní, současné, demokratické město, umožňující pružné reakce na potřeby obyvatel 21. století. Jako takové má toto město i ambici stát se celoměstským centrem, které by mělo být vnímáno nejen z blízkého okolí, ale i z dálky, jako identifikovatelné centrum s výraznou výškovou akcentací objektů v centrální části projektu, umožňující zároveň i nové pohledy na panorama okolního města." Text jeden z diskutujicich na strankach archiweb trefne oznacil jako "Okouzlující, subtilně vystavěný text. Pojmy jako revitalizace, nadčasovost nebo 331 000 m2 zde dostávají jakousi novou dimenzi, nebo tak něco." Receno jinak - je to text z propagacni brozurky a ty zpravidla byvaji blbe (i kdyz nelze vyloucit, ze kdyby byla prilezitost pohovorit s jejich tvurci, ukazalo by se, ze na nich neco je). Ze jde o zasadni ovlivneni zivota x tisicu lidi z toho moc videt neni. A ze to, co tam postavi, tam bude pak x desitek let. Byt na strane developera, dost mozna bych se nechoval jinak, co ja vim. Ale videno z venku - nemuzu jinak. Takhle to neni spravne.
Pro blizsi pochopeni moznych reseni je zajimave srovnani dvou urbanistickych studii - jedna s centralni ctyrproudovou komunikaci v miste dnesniho nadrazi, jedna bez. Neznam tamejsi dopravni pomery a (ne)potrebnost te komunikace, jen ji vidim jako "dobry" zarodek jakesi minimagistraly, ktera tu novou ctvrt "pekne" rozrizne. Je potrebne tohle opakovat?

Svuj nazor na (ne)bourani jsem sdelil jiz na zacatku, ale presto pridam jeste jeden souznejici text: zaver navrhu na prohlaseni na nemovitou kulturni pamatku, ktery podal Klub za starou Prahu. "Domníváme se, že soubor budov žižkovského nákladového nádraží je důstojným reprezentantem kvalit funkcionalistické industriální architektury, který nemá v Praze obdoby. Jeho zachování a vkomponování do nové výstavby Žižkova pomůže této čtvrti si zachovat svoji původní industriální tvář. Nákladové nádraží Žižkov s novým využitím a v nových urbanistických souvislostech může být pro moderně se rozvíjející čtvrt hodnotným souborem, který může organicky vytvořit její nové přirozené centrum."

A co myslite vy? Bourat, nebo nebourat?

UPDATE: vzniklo sdruzeni Tady neni developerovo. Za pozornost stoji prace studentu architektury zabyvajici se moznou revitalizaci nadrazi.

1 comment:

Unknown said...

1) ta citace developera mě vyděsila :-) pod takový newspeak se může schovat leccos :-)
2) fukncionalistické jádro tvoří při pohledu shora cca 5% plochy, o které je řeč. Nedovedu si na jedné straně představit zábor zemědělské půdy, který kolem Prahy probíhá a na straně druhé ponechání tak velkého brown fieldu jen tak.
3) čili jako key enabler pro rozvoj bych hledal využití existujících funkcionalistických bloků, nalezení nové funkce a revitalizaci. Od nich, jako od nejhodnotnější části prostoru, by se pak asi mohl odvíjet návrh.