Myska stavitelka

Jaroslav Petr, biolog a jeden z nejlepsich ceskych popularizatoru vedy, ma dar obcas z hlubin badani vytahnout a nasledne i nalezite podat zjisteni, ktera z lidske perspektivy vypadaji...jak to rici...roztomile.

Do teto kategorie spada i jeho clanek o mysi panonske a jeji stavitelskych dovednostech. Posudte sami: "Samci myši panonské pečují o své potomky mnohem úzkostlivěji než nám dobře známí domácí myšáci. Při hlídání mláďat a snášení zatoulaných potomků zpátky do hnízda nezaostávají samci myši panonské za samicemi. V kolonii pod mohylou žijí dvě generace. Vedle dospělých myší se tam skrývají i mláďata narozená v pozdním létě. Genetické testy prokázaly, že většinou nejde o mláďata jediné matky. Myší 'mládež' má rovněž povícero tatínků. Zatímco matky obyvatel kolonie váže pokrevní příbuzenské pouto, jejich otcové bývají nepříbuzní."

Zajimave je, ze se vlastne nevi, proc to delaji. "O účelu, pro který si myši panonské budují mohylu ze semen a rostlin, není zatím úplně jasno. Hromadu rostlinného materiálu považovali přírodovědci, jako byl Alexander von Nordmann, celkem logicky za zásobárnu potravy. Nejnovější výzkumy však upřednostňují jiná vysvětlení. Může jít o ochrannou vrstvu, která kolonii zajišťuje teplo i bezpečí před přirozenými nepřáteli. V neprospěch teorie o spižírně svědčí skutečnost, že chodby pod mohylou vůbec nezasahují do vrstvy nahromaděného rostlinného materiálu. Navíc se v trusu myších obyvatel kolonie jen málokdy nacházejí zbytky těch rostlin, ze kterých je zbudována mohyla. Například myši panonské z maďarské pusty staví mohylu hlavně z trávy ježatky a z merlíků. Základem jejich potravy však bývá laskavec, ambrózie a srha. Nebylo by ani logické, aby myši ukrývaly zásobu potravy na zimu pod nápadnou mohylu vyčnívající nad terén. Riskovaly by, že o ni snadno přijdou."

Jak pak rozumet vecem mnohem slozitejsim...?

Cely clanek si muzete precist na strankach Leonarda.