Usmevy a kroupy

Jan Kaspar odesel. Jeden z tech dulezitych hercu Divadla Jary Cimrmana. Kdyz uz se to cloveku stane, ze musi na druhou stranu, neni asi nic lepsiho, nez kdyz ho provazi slova uznani a slova z toho sveta, ve kterem se jako herec pohyboval a ktery nam svoji zcela nezamenitelnou formou zprostredkovaval. Takovou diskusi pod clankem se jen tak nevidi, a tak nebudu nic dodavat. Jen par vybranych citatu, v nichz se text hry styka s prekrocenim horizontu.

• V takové chvíli není hanba, když polárník uroní kroupu.
• "Pozemšťanům je zakázáno nahlížet do blanických knih." Taky jste s tím mohl ještě počkat, pane Kašpare. Veliká škoda. Na druhou stranu jak už tu kdosi psal, po vás na zemi zůstala sranda. A práce pro Paraple. To vůbec není špatné.
• Nevím, jestli se to sem teď hodí, ale vždycky, když odejde nějaký Cimrman, zůstanou (i dle diskuse zde), lidem ve vzpomínce jen ty vtipné a veselé hlášky a scénky, kterých byl ten který z nich součástí. A to si myslím, je přece skvělá věc. Musíme tam všichni, ale tohle by si myslím přál každý z nás. Mimochodem, to není můj text, to říká Bárta
• No to sem teda nechtěl slyšet todleto :( Navrhuju na jeho počest sníst psy 
• Byl to frajer a jestli on taky nebyl libovej....
• Nechť do rachotu našich slzí zazní sokolské "Nazdar!" 
• Tos nam nemel delat, nacelniku, tak pekne se driftovalo. A Varel ma jeste porad toho housera
• On tu byl. Tady sedel. Jak sedis ty. A ty, a ty. Tady vsude sedel
• Veverko, já tě mám rád.