Helnwein

Znepokojive, znepokojive obrazy. Ale kdyz uz jsem na vystave v Rudolfinu, zpravidla na sebe nechavam obrazy nejak pusobit. Tady to ale moc neslo.
It is an exhibition currently taking place in Prague - so you can see promotion posters for instance in the subway with a little girl wearing sort of SS uniform. Disturbing pictures.

Epiphany I. (Adoration of the Magi 2) / Zjevení I (Klanění tří králů) (pragueout.cz)

Hyperrealismus samozrejme tu chladnost a znepokojivost jen podtrhuje. A co si budeme povidat, nemecke uniformy z druhe svetove maji svoji esteticnost. Vse to dobre do sebe zapada.

What you can see are not photographies - they are all paintings. This is what makes the impression stronger - and sort of cooler.

The Disaster of War 3 (helnwein.com) / Hruzy valky 3

Znepokojivost koneckoncu neni bez aktualnich konotaci z Rakouska - Aribert Heim nebo Fritzl, to jsou pripady tak akorat zapadajici. Tezko to rici lepe nez v recenzi z pragueout.cz.

Když v roce 1980 publikoval v jednom časopise obraz mrtvého dítěte s hlavou v talíři s jídlem, vzbudil tím okamžitou debatu po celém Rakousku. Helnwein ale jen reagoval na rozhovor s rakouským psychiatrem Heinrichem Grossem, který připustil, že za nacistů sprovodil ze světa stovky dětí a ještě zdůraznil, že tak učinil humánním způsobem podáním jedu v jídle. „Neměl jsem ani problém s tím, že je někdo dost šílený, aby podobnou věc provedl. Můj problém byl v tom, že v téhle zrůdnosti nikdo problém neviděl. Lidé si to vyslechli, ale nenásledovala žádná reakce. Ani jediný protestní dopis. Ve stejné době dostala národní televize 3500 stížností, protože se v ní moderátor objevil bez kravaty…Když jsem pak publikoval obrázek holčičky s hlavou v talíři jídla, byli lidé najednou vzrušení a spustilo to diskuzi, která po letech vedla k výpovědi zmíněného psychiatra…zdá se, jakoby obrazy byly někdy silnější než slova,“ uvažuje Helnwein v rozhovoru pro časopis Start. (nechcete to nekdo prelozit?, nejak nemam sil)

All the weird paintings are somehow well linked to the current media picture of Austria (at least picture present in Czech mainstream media) - the cases of Aribert Heim or Joseph Fritzl really dont create a good promotion for the country. But what is really behind is well described in an interview with the painter (maybe somebode will volunteer to translate it or I will do it myself if I have more time). He mentiones two stories from Austria: an Austrian psychiatrist admitted in an interview that he killed hundreds of children during the WWII and he emphasized that he did it in a humane manner by giving the poison in food. Nobody reacted to that horrible confession while some 350 complaints were sent to the Austrian TV after a moderator appeared without wearing a tie.

Heydrich hloubá nad Golemovou dcerou (pragueout.cz) Heydrich contemplating on Golem's daughter

This is a picture presenting quite distorted sense of humour: if I remember well this was originally a photography of Heydrich looking at Czech crown jewels. The old man on the right is president Emil Hacha - president of the Protectorate during the WWII era. Still a person of our history with mixed valuation. The story which could be linked to this picture is as follows: there is a belief that a person who wears the Czech crown without being the Czech king will die in less than a year. And this is exactly what is said to happen to Heydrich - he was assassinated by Czech paratroopers. The only point is that probably nobody really knows whether he put the crown on his head or not. Another, and probably not the last, interpretation "problem" with this picture is that Golem did not have a daughter.

Ale koneckoncu, znepokojivost nevyplyva z toho, co Helnwein maluje o Rakusanech, ale z toho, co by treba nahodou mohl rikat i o jinych spolecenstvech a jednotlivcich...

Komentar

Okomentoval jsem glosu Igora Lukese na strankach Respektu. Pekne jsem ho zdrbnul. A ne kvuli lasce k Bushovi.

Changes / Zmeny

I changed the layout (or rather the colour scheme) slightly - not due to any special reason; I just felt that change was due.
Besides I also tagged all the contributions - so now you can see a list of all tags on the right. Actually it was quite interesting to go throught all the 95 posts I have created since 26 September 2006. Choosing the tags was not done in any well organized manner - it was rather based on immediate feelings. So if not counting the posts marked with "Links" or "Pics" the most common topis was "Metaphysique". Followed by "Societas" and "Da-da". Interpretation is up to you - well, nothing complicated indeed. Just the way I feel.

Trosku jsem pozmenil barevne schema - bez nejakeho vyrazneho umyslu, spise jsem citil, ze nastal cas pro zmenu.
A krom toho jsem oznacil tzv. stitky vsechny prispevky - jejich seznam je videt hned vpravo. Byl to docela zajimavy proces, prohrabat se vsemi 95 zaznamy, jez jsem ucinil od 26.9.2006. Vybirani jmen pro stitky nebylo nijak zvlast sofistikovane - proste jsem napsal, co me napadlo. V dusledku tedy, nepocitame-li nejfrekventovanejsi odkazy ("Links") a obrazky ("Pics"), je nejcastejsim stitkem "Metaphysique", nasledovan "Societas" a "Da-da". Intepretaci ponecham na laskavem ctenari, ale koneckoncu to neni nic komplikovaneho - proste to, jak citim.

Vsemi smysly

Nejen praci ziv je clovek, tj. zivot je treba si korenit i ruznymi rozkosemi vsech smyslu. Z posledni doby si dovolim zminit a doporucit (zadne pikanterie):

• Brnenska restaurace Espanola - vytecny zdroj kvalitni krme objeveny nahodne, vykoupeny silenym vstavanim pri vyjezdu ke klientovi. Ale cenove i chutove se to vskutku vyplatilo (i pres spony v kolegove polivce, nahodne objevene, ktere ovsem cisnik promptne odnesl a radne se omluvil). Pokud byste tam uz nahodou dorazili, mrknete se na hrnicky na kavu, jsou asymetricke - drzi se vytecne (pokud jste levoruk/a, tak to muze byt problem, ale nezkousel jsem to).
• Umeni je mi (zvlaste v posledni dobe) mile, protoze mozek se potrebuje obcas preladit. A zvlaste, kdyz se ladi do dimenzi astralnich a elementalnich, jak to hezky cini Vachalova vystava Mezi Bohem a Dablem - v Zameckem pivovaru v Litomysli (recenze). Vachalovy obrazy krajiny (a zvlaste Sumavy) maji obrovskou silu, v nekterych "spiritualnich" obrazech se dostava zpodobnenim strasidel a duchu az nekam na hranici komiksu a zaliba v pokleslych zanrech ho dostava az k postmoderne.

Slat Weitfallernska (zdroj: Vachal.cz)

• Vodnansky & Skoumal: Zivot a dilo. Pekne vypraveny soubor 4 CD. Lehke melodie, hrave text. Aspon na ukazku nize.

"Nalehava zprava tem, co dosud plytvaji energii: Jen beznadejny kripl zapne, co jiny vypl."

"Sedi pan pri malem pivu, ve tvari ma zdeseni. Neni ani trochu divu: pada na nej leseni."

Na co se koukat

Na televizi koukam pramalo - ne z zadnych ideovych duvodu, ale proste na to nemam cas (a o to vice brouzdam po internetu). Na co se ovsem snazim vzdy najit cas, je cyklus Neznami hrdinove (pondeli vecer). Tentokrate o porucikovi Milanu Sterbovi. Jsem moc rad, ze jsem to mohl videt.

V toku zivota

Uprimne, dlouho jsem necetl silnejsi text (a neni to proto, ze ctu tak zoufale malo - tedy neco, co by se dalo nazyvat skutecnym ctenim).

Siena

Petr Koubsky umi - a ac nas nejaky ten patek deli, mnohe pocity cloveka zmitaneho tokem zivota a divajiciho se kolem sebe s pochybnostmi jsou sdilene. A jak rikam, umi - obcas jsou to obraty, ktere se dotykaji neceho za. Posudte sami: "Boha respektuju jako intelektuální konstrukci, bez níž je svět nemožný, něco jako nekonečno v matematice. Ale nedovedu to procítit, tedy být skutečně věřící. Chybí mi to, byla by to veliká pomoc."

A( )nebo vlacky

Co pracovni dopoledne dalo aneb (ne)podstatne a krasne: to prvni to je toto pekne pojednani o tom, jestli se spravne pise "a nebo" nebo "anebo" (manazer mi to opravil v dokumentu - moje verze byla spravna :-)) a druha je stranka s peknymi zeleznicnimi fotografiemi (link od jedne z kolegyn).

Z vice smeru (ja vam na to...)

Po takrka celodenni zabave pri prekladani anglickeho maturity modelu na kontaktni centra (co v anglictine vypada elegantne, jakkoli je to konzultantsky newspeak, se v cestine vyloupne jako neuveritelna zhuverilost...) mi tahle treskuta trisestrovska pisen ("...uz koluje fama, ze vzbudili jsme smrt...uz koluje fama, ze nam neni rovno, a kdo nepije s nama, vi o zivote...") prisla proste vhod. Dukaz toho, ze k pocitu temer absolutniho dada se da dojit z vice smeru.

Z krutych zakrut jazyka ceskeho

Pravni mluva, ci spise vsak zpusob uvazovani, jenz se samozrejme jevi skrze mluvu, je zajimavy, zvlasni, nezvykly. A obcas poznamenan snad az prilisnou snahou o popis veci zrejmych (ale slo by to bez toho?).
K tomuto prispevku me inspiroval prekrasny clanek a jeste puvabnejsi diskuse pod nim, ze ktere vybiram, na Jinem pravu pod titulem Hratky s casem aneb nove paradoxy v pravu, jimz jsem si kratil nedelni dopoledne a poledni ocekavani vytecnych rizecku me drahe polovicky. Zde je tedy vysek diskuse, u ktere jsem se dobre pobavil:
Jde o ustanovení [definice] spolehlivě způsobilá paralyzovat jakýkoli poradní legislativní orgán tím účinněji, čím je větší a důležitější. Pamatuji hodně až fantastických debat nad definicemi zákonných pojmů; snad nejkrásnější byla třiapůlhodinová debata v Legislativní radě vlády o tom, jestli v zákoně o silničním provozu má zůstat definice pojmu „tramvaj“. Probíraly se tam neuvěřitelné věci a všichni k tomu měli mnohé zpěněnými ústy co říci. Teoretici, historici, civilisté, finančníci, trestaři i obchodníci... Legislativní záměr beze zbytku vyšel: definice tramvaje pravda ze zákona vypadla, ale na ostatní definice (je jich tam dnes 38, pokud to správně počítám, včetně ustanovení třeskutého jak bič, že „průvodcem hnaného zvířete není chodec vedoucí psa“), už nedošlo. To pro celkové vyčerpání (a odchod akademických hodnostářů, kteří živě debatovali o potřebě definovat tramvaj až do úderu 16 hodiny, kdy se tiše vytratili a zoufalý zbytek „legislativky“ ponechali v troskách). Kdo nevěří, ať tam běží (§ 2 zákona č. 361/2000 Sb. v aktuálně účinném znění doporučuji ku veselému čtení pro zapuzení chmur; podobných ustanovení ostatně máme v právních předpisech tisíce).

A jeste jedna:
Až donedávna jsem totiž považoval za nejzdařilejší výpotek Ministerstva zemědělství vyhlášku č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat. Rád jsem v ní při cestě v natřískaných pražských tramvajích závistivě čítával o podmínkách chovu primátů v klecích (nová vyhláška č. 207/2004 Sb. už ale hovoří o primátech subhumánních, ať už to znamená co chce), a těšil jsem se perlami typu „Nejmenší výška klece pro gibony a chápany se vyměřuje tak, aby se tato zvířata natažena mohla houpat na stropě, aniž by se přitom nohama dotýkala podlahy klece“, s antifeministickým naučením o tom, že slepicím náleží krmítko v délce tří až dvanácti centimetrů podle váhy individuí, zatímco kohoutovi přísluší centimetrů celý mandel, že „bidélkem“ se rozumí hřadovací tyč a že tříkilogramové ramlici se přiznává právo na plochu na hnízdo o výměře 0,12 metru čtverečného (dosud nejudikováno).

Pokud jde o obrazky, tak ty jsou foceny hned vedle chabarovicke skladky komunalniho odpadu.

Commented

Pridal jsem drobny komentar k clanku Petra Koubskeho "Nestrannost (Malá včerejší příhoda)". Nemate nekdo zajem?

What Else Is There

It is just a song I like by Royksopp (and a relly pretty and scary music movie). I encountered it randomly when using last.fm - one if trully internet-like (i.e. linking) invention of our times. If I remember right it started playing when I was listening to Massive Attack. This is what I like with last.fm: accidentaly finding musicians or even styles you have never heard of before.

Nic nez pekna pisnicka ("no, pisnicka je to pekna", receno lehce pornograficky s mistrem Ctvrtnickem) od Royksoppu (a dobre strasidelny klip). Narazil jsem na nej pri vyuzivani last.fm - vynalezku internetoveho veku, ktery linkuje hudbu (nebudu to vysvetlovat, proste si to zkuste). Pokud se obcas podivate, co/kdo vam to vlastne hraje, muzete objevit zajimave interprety i styly. A muzete si taky vzpomenout, ve ktere reklame jste tuhle pisnicku slyseli - coz je to, co me na ni poprve upoutalo. Pak ze neni reklama k nicemu dobra.

Pozdravuj Hadra!

Tak tedy vcera mel pohreb Franta Sahula. Ach jo.