Entropie, svedomi a jak zijem

Petr Koubsky napsal o nastupu pani Polednove do vezeni. Po svem. Ja po svem reaguji.

Deda mi obcas posila chytre citaty... Nejsem na to dost vnimavy vnuk, abych si je pamatoval a zapracovaval do pameti. Ale jeden preci: "Pocatkum celiti hled, pozde jest po leku se shanet, kdyz zlu byl ponechan odklad a cas."
Jenze - malokomu se chce skoncit na hranici, na Sibiri, spadnout ze schodu, prijit do reci. A nekomu se nechce jen neco delat. Taky s tim bojuju.
Muzeme se zlobit na pani Polednovou, ze byla mlada blba holka. Moji vnuci se na me budou zlobit, ze jsem delal konzultanta - muzu se hajit, ze jsem nepracoval v investicni bance. Nasledky jsou mozna jine, podstata asi stejna. Aspon, ze jsem par lidi uchranil pred okradenim cikanskymi kapsari. Snad mi to jednou pricte k dobru.
Entropie ma tendenci rust, ne? A kdo jsme, abychom to menili. I kdyz - clovek, to zni hrde.