Hlavne to s tou praci neprehanej...

aneb Hrach na Spidlu hazet.

"Hlavne to s tou praci neprehanej" - to je klasicka veta od mych ruznych pribuznych.
Vzdy rikam, ze az mi najdou praci, ktera by me podobne bavila, delal bych ji s podobne zajimavymi lidmi, byla by podobne placena jako ta soucasna a ktera by obnasela obligatnich 40 hodin/týden, tak at daji vedet, menim z fleku.
Vec je samozrejme trochu slozitejsi: dalo by se hovorit o hodnote volneho casu, k cemu muze byt volny cas dobry pro rozvoj vztahu s lidmi a osobni rozvoj a taky by se dalo hovorit o tom, jestli jsem schopen si ho radne uzit, kdyz stejne myslim na to ci ono z prace a tak dale.
At tak ci onak, moje pracovni hodiny (a vzdy rikam, ze oproti lekarum v nemocnicich nemam sluzby v noci, o vikendu a v sume zrejme pracuju mene nez mnozi z nich), jsou v zasade moji svobodnou volbou.

Jsou ovsem taci, kteri si nemysli, ze by to mela byt svobodna volba, ale ze by se to melo regulovat - ano, EU.

Na tuto regulacni manii vtipne reaguje Vojtech Novotny, jeden z nasich znamych a velmi uspesnych vedcu (mj. reditel laboratore na Papui Nove Guineji a autor velmi vtipnych komentaru pro HN). Z jeho komentare vybiram to asi nejpodstatnejsi, ale prectete si ho cely na strankach Lidovych novin.

"Moje laboratoř už nejspíš také pracuje povětšinou nezákonně. Výzkumný tým, kde se to po 48 hodinách práce týdně, tedy někdy ve čtvrtek, zabalí a jde se domů, si lze představit jen stěží. Nejspíš proto, že se takový tým na světě ani nevyskytuje, alespoň ne mezi těmi úspěšnými. Sedmdesátihodinový pracovní týden je ve vědě takovou samozřejmostí, že si ho člověk všimne teprve tehdy, když se mu ho někdo snaží zakázat.
Bez workaholické sekce naší společnosti bychom už dávno směřovali ke šťastné společnosti průměru, v níž občané povinně si užívající opravdu hodně volného času poslouchají špatně sehrané filharmonie, chodí na zápasy věčně prohrávajících sportovců, čtou pokleslou literaturu, dívají se na béčkové filmy a nakonec skončí na operačním sále rovněž s chirurgickým B-týmem."

Pokud chce EU byt spickou ve vyzkumu a konkurenceschopnosti, tak omezovat pracovni hodiny (a x x x dalsich veci), asi nejde. Ale zkuste jim to vysvetlit. Hrach na Spidlu hazet (uprimne, nevim, jestli tohle vymyslel zrovna on, ale boty bych vsadil, ze by se pod to klidne podepsal).
Pro zajemce dva zajimave rozhovory s panem profesorem: pro Ekolist a Hospodarske noviny.

Om - At Giza

Rise aviator - sun will follow.

Aperture on door the wave form school.

Sentient ground of the light shrine shining.

Aperture on door the lind-hymn stone.

One of the song you will most likely not encounter on a mainstream radio... Beautiful

Odchazeji

V posledni dobe mam tech vzpominek nejak prilis. Ale stoji za to, nepsal bych o lidech, kterych bych si nevazil.

Jan Wiener (1920-2010)
navigator 311. cs. bombardovaci peruti RAF a odvazny clovek

Portret v ramci projektu Pamet naroda zde.
Aktualizace: velmi pekne o Janu Wienerovi pise v LN Petr Placak.

Zemrel Otakar Slavik

Prave jsem zaregistroval tu smutnou zpravu. Poprve jsem jeho existenci zaznamenal v rozhovoru pro Art & Antiques, kde me upoutal jistou zemitosti a neokazalosti. A pak se mi samozrejme libily jeho obrazy, o nichz rikal, ze s nimi bojuje. Zahledl jsem nekolik jeho obrazu v Museu Kampa. Ted by to tedy chtelo si je prohlednout poradneji, pripadne zjistit, jestli je mozne nekde videt i jeho vetsi sbirky.

Uz to tak je, ze mnohdy cloveka rozhoupe az smrt.
Otakar Slavik, a Czech painter, died yesterday.

P.S. Takto vypadala jeho vystava v Topicove salonu, takto byla hodnocena jeho vystava v Galerii moderniho umeni v Roudnici nad Labem a toto je jeho velka monografie. No, budu muset zvazit investicni priority.

Somewhere in the darkness

I simply must publish this picture. Incredible. It is a picture of the Hartley 2 comet taken by the EPOXI mission. More here on the NASA pages.

A little bit scary, resembling creatures living in the deep oceans. Can you imagine being in a spaceship observing it from a short distance of tens or hundreds of kilometres? Kind of Star Trek.

Uzasne fotky. Pripominaji mi nejake zivocichy zijici v hlubinach oceanu. Jake by to asi bylo byt desitky nebo stovky kilometru od nich. Pripomina mi to Star Trek. Vice na novinkach nebo kometach.

Co jsme udelali Bohu, Allahovi a tem dalsim

Zemrel Viktor Cernomyrdin a tak se v novinach objevuji nektere jeho citaty. Myslim, ze stoji za to:

• Mám přibližně dva syny
• Budeme si tak žít, že naše děti a vnuci budou závidět
• Můj život se odehrál v oparech ropy a plynu
• Vláda je tak složitý organismus, že neustálé změny přinášejí jen horší výsledky. Vím to, byla to má práce
• Principy, které byly zásadní, byly neprincipiální
• Tu otázku jsme podrobně probrali. Od A do B.
• Nikdy v životě se něco takového nestalo, a už je to tady zase.
• Když jsem žid, tak co bych se toho styděl! Teda, já žid nejsem.
• Koňak, whisky rád nemám. Vínu nerozumím, u nás v orenburské stepi, kde jsem vyrostl, žádné víno nebylo. Vodku můžu - vždyť chodím na lovy.
• Učitelé a lékaři chtějí jíst prakticky každý den!
• Kdo říká, že vláda sedí na pytli s penězi? Jsme chlapi a dobře víme na čem sedíme.
• Budeme ničit naše jaderné zbraně společně s USA.
• Ať chceme vytvořit cokoli, tak nakonec z toho vyleze Komunistická strana SSSR nebo samopal Kalašnikova.
• Co jsme udělali Bohu, Alláhovi a těm dalším?
• Za nás to bylo v pr..., ale existovala nějaká naděje. A za těchhle to je nějaká úplně beznadějná pr...
• A nejlepsi na konec: Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždy.

Nechci zklouzavat k hlubokomyslnym banalitam, ale takhle nejak si instinktivne predstavuju ruskeho vladce. Trocha hlubokomyslne filosofie, trocha fatalismus pramenici z poznani vlastnich dejin. A trocha absence jakekoli politicke korektnosti.

Zlate casy minuly

V 44. cisle Respektu je clanek "Miliardy pro medvedy" (s. 37), ktery pojednava o tom, jak se u nas staveji mosty pro zvirata pres dalnice. Diskuse to neni uplne zajimava, zejmena proto, ze z ni neni jasny zaver, z hlediska novinariny je to takova "uvodni studie".
Skutecne pozoruhodny je ovsem uplne posledni odstavecek, v nemz soucasny reditel RSD Jiri Svorc reaguje na to, ze odhad ceny novych nadchodu byl podle Ceskeho svazu stavebnich inzenyru o polovinu nizsi, nez odhad RSD.
Onen odstavecek zni takto: "Vsechny projekty ted prehodnocujeme. (...) Vznikaly v dobe, kdy se nemuselo setrit. Ted ale mame o polovinu nizsi rozpocet a hledame cesty, jak podobne stavby zlevnit."
Nice. Tak ted uz jen zbyva zjistit, jestli pan Svorc jiz stacil na nekoho podat trestni oznameni nebo aspon pozadoval velmi, velmi detailni vysvetleni toho, jak se rozpocty delaly drive. Pokud ne, mel by ho Barta vyrazit. A s nim pravdepodobne nemalo dalsich.
(Na tom citatu je nejkrasnejsi, ze s nejvetsi pravdepodonosti si jeho tvurce vubec neuvedomil, co rekl.)