Hlavne to s tou praci neprehanej...

aneb Hrach na Spidlu hazet.

"Hlavne to s tou praci neprehanej" - to je klasicka veta od mych ruznych pribuznych.
Vzdy rikam, ze az mi najdou praci, ktera by me podobne bavila, delal bych ji s podobne zajimavymi lidmi, byla by podobne placena jako ta soucasna a ktera by obnasela obligatnich 40 hodin/týden, tak at daji vedet, menim z fleku.
Vec je samozrejme trochu slozitejsi: dalo by se hovorit o hodnote volneho casu, k cemu muze byt volny cas dobry pro rozvoj vztahu s lidmi a osobni rozvoj a taky by se dalo hovorit o tom, jestli jsem schopen si ho radne uzit, kdyz stejne myslim na to ci ono z prace a tak dale.
At tak ci onak, moje pracovni hodiny (a vzdy rikam, ze oproti lekarum v nemocnicich nemam sluzby v noci, o vikendu a v sume zrejme pracuju mene nez mnozi z nich), jsou v zasade moji svobodnou volbou.

Jsou ovsem taci, kteri si nemysli, ze by to mela byt svobodna volba, ale ze by se to melo regulovat - ano, EU.

Na tuto regulacni manii vtipne reaguje Vojtech Novotny, jeden z nasich znamych a velmi uspesnych vedcu (mj. reditel laboratore na Papui Nove Guineji a autor velmi vtipnych komentaru pro HN). Z jeho komentare vybiram to asi nejpodstatnejsi, ale prectete si ho cely na strankach Lidovych novin.

"Moje laboratoř už nejspíš také pracuje povětšinou nezákonně. Výzkumný tým, kde se to po 48 hodinách práce týdně, tedy někdy ve čtvrtek, zabalí a jde se domů, si lze představit jen stěží. Nejspíš proto, že se takový tým na světě ani nevyskytuje, alespoň ne mezi těmi úspěšnými. Sedmdesátihodinový pracovní týden je ve vědě takovou samozřejmostí, že si ho člověk všimne teprve tehdy, když se mu ho někdo snaží zakázat.
Bez workaholické sekce naší společnosti bychom už dávno směřovali ke šťastné společnosti průměru, v níž občané povinně si užívající opravdu hodně volného času poslouchají špatně sehrané filharmonie, chodí na zápasy věčně prohrávajících sportovců, čtou pokleslou literaturu, dívají se na béčkové filmy a nakonec skončí na operačním sále rovněž s chirurgickým B-týmem."

Pokud chce EU byt spickou ve vyzkumu a konkurenceschopnosti, tak omezovat pracovni hodiny (a x x x dalsich veci), asi nejde. Ale zkuste jim to vysvetlit. Hrach na Spidlu hazet (uprimne, nevim, jestli tohle vymyslel zrovna on, ale boty bych vsadil, ze by se pod to klidne podepsal).
Pro zajemce dva zajimave rozhovory s panem profesorem: pro Ekolist a Hospodarske noviny.