Pri jakem postizeni plodu byste potrat povazovali za prijatelny?A nebo jinak: "Hlusi prispivaji k mnozeni defektni lidske rasy, ktera se stane pohromou pro tento svet". To rekl Alexandr Graham Bell (vynalezce telefonu), jenz byl vyznamnym odpurcem znakove reci a zasazoval se o jeji zruseni.
Citat je z vypraveni Jaroslava Petra v poradu Vstupte na Radiu Leonardo o tom, co je a co neni normalni (download, stream).
Spise akademicka a zabavna diskuse o genotypu, fenotypu a pojeti normalnosti z pohledu lekaru a socialnich vedcu se v momente, kdy dojde na (ne)normalni mensiny a moznosti potratu v pripade, ze je u plodu prokazana zavazna choroba, dostava do vaznych krajin. Zase jednou jsem si totiz uvedomil, co vse jsem jeste nemusel ve svem zivote resit. Ale mohl bych, nezname dne ani hodiny, kdy muzeme byt postaveni pred fatalni volbu.
Pro lepsi obrazek jeden delsi citat: "(...) neni jedno, jakymi kriterii se pri definovani normality ridime a co nakonec za normalni prohlasime. Nejjednodussi se zda byt funkcni hledisko. (...) neodpovime na otazku, zda je zivot lidi s mene vykonnymi organy mene kvalitni. Mnozi z nich jsou presvedceni, ze jejich zivot je naprosto plnohodnoty. Neni tezke propadnou pokuseni smest takove argumenty se stolu se zduvodnenim, ze stanovisko cloveka s mene vykonnym organem nemohou byt objektivni. (...) Pak se dostanem do situace, kdy by mel byt clovek lecen, i kdyz on sam neciti svuj stav jako ujmu a povazuje svuj zivot za zcela plnohodnotny. Nazorne ukazuje uskali takoveho pristupu priklad divek, ktere zdedily dispozice k malemu telesnemu vzrustu a lekari se je rozhodli lecit rustovym hormonem. Predpokladali, ze se budou divky lepe citit mezi svymi vrstevniky. Reakce divek lekare zaskocila. Devcata pred zahajenim lecby o sve vysce prilis nepremyslela a brala ji jako fakt. Nepovazovaly samy sebe za nenormalni. Tenhle pocit se u nich dostavil az po zahajeni lecby."
Nakonec nezbyva nez se smirit s jednim ze zaverecnych vyroku J.P.: "Nekteri etici (...) povazuji za normalni a zdrave vsechny lidi, kteri jsou schopni dosahnout svych zivotnich cilu. Zivotni cil pak definuji jako stav, ktery je nutny pro minimalni a dlouhodoby pocit stesti. Protoze pocit stesti je ryze individualni stav, dochazeji k zaveru, ze i definice normalniho a nenormalniho je individualni."
A propos: jak byste odpovedeli na otazku ze zacatku?
Obrazek: pohled z lanovky na Lomnicky stit smerem k Tatranske Lomnici.
Posts
2 comments:
To je otázka na rodiče, nebo přímo jen matku. Ptáš se obecně, nebo konkrétně na moje (potenciální) děti?
Stát by do toho někdy od dob starověké Sparty neměl mít co mluvit.
Otázka je to každopádně zajímavá, i z pohledu "čistoty genomu" a dědičných "méně závažných" chorob jako je celiakie, bechtěrjev... Na to jsem už ostatně i sám narazil.
Ještě zajímavější je ale otázka "normálnosti", respektive dlouhodobého pocitu štěstí na konci. Je totiž klidně možné, že štěstí v zásadě na vnějších faktorech v dlouhodobém horizontu (téměř) vůbec nezáleží... Mimo to, že je individuální. Pak by ovšem definice normálního ztrácela smysl úplně.
Myslim, ze tim, kolik otazek jsi rozesel, jsi v zasade odpovedel - je to slozite. V zasade na kazdou z Tvych otazek by se dalo odpovedet obema zpusoby (potraty ano / potraty ne - pomijim ted to, co je mezi). Sam nevim, jak bych toto resil. I kdyz asi jsem blize nekde tomu spartskemu pojeti. Ale je to moc moc slozite...
Tyhle veci se dobre probiraji u piva (zvlaste tehdy, pokud jsi to sam nemusel zazit).
Post a Comment