Hospodarske noviny rozjely velkou reklamni kampan, budiz jim prano. Ale stara pravda rika, ze propagovat ma smysl pouze dobre zbozi - je-li spatne, pod vlivem reklamy si ho jednou koupim, po druhe ne. U novin to plati vice nez u ceho jineho.
V dnesnim cisle (v zasade si kupuju uz jen patecni vydani, a to najme kvuli architekture v magazinu) se "zbozi" predvedlo v nejlepsim svetle: v zivotopise Czeslawa Milosze (za clanek o jeho sbirce mohu jinak jen pochvalit) se objevuje krasna formulace, ze se "za valky podilel na ilegalnim odboji" (podle vzoru "hospitalizovan v nemocnici" nebo "kratky brifink"). Cestinarske krasy jsou i o dve stranky drive, kde se dozvidame "ze s navrharem (...) neni neco v poradku, zpozorovali jiz navstevnici breznove parizske prehlidky, na kterou se Decarnin nedostavil." Ano, nejlepe se pozoruje nedostavene.
Ale budiz, cestinarskou uchylku nemusi pestovat kazdy, ale udelat tak mizerny rozhovor, jako ten se Stredulou, sefem odboroveho svazu KOVO, to je na vyhazov - zoufale z nej cisi, jak jsou novinari na odborare nabrouseni (uvodni otazka: "Pripomente nam prosim, kolik procent hlasu ziskaly odbory v minulych volbach?" ma sice rozumne jadro, ale formulace je zoufala a nasledujici otazky to jen potvrzuji). Nakonec se skoro nedozvime nic podstatneho, ani se nepodari nektere odborarske nehoraznosti poradne rozebrat. Zbytecna prace - snaha o senzaci a klouzani po povrchu. Ach jo, sedam na vlak a mirim do Bohnic.
6/24/2011
6/13/2011
Nechci byt stejna svine jako vy
V prumeru vzato jsem docela klidny cloveka a poradne vytocit me dovede akorat mizerna obsluha v restauraci a Ceske drahy. A ted taky odbory. Obecne k nim pozitivni vztah uplne nemam, ale nektere jejich argumenty jsou prinejmensim hodny zamysleni - a snad s tim, jak starnu, jsem schopen videt lecjaky problem i z druhe strany.
Ale posledni akce ohledne planovane stavky me vytocil na miru nejvyssi. Zde je 5 dobrych argumentu, proc si muzete v klidu zanadavat zejmena na vedeni odboru a v klidu a uprimne si rict, ze to jsou pekny svine:
Co s tim? Davam si pro nejblizsi dobu zavazek - pri nastupu do MHD se budu snazit promluvit s ridicem a vysvetlit mu sve stanovisko - treba ve forme vyse uvedenych peti bodu. Myslim, ze takhle to meli delat oni. Snad je toto cesta jak jim ukazat, ze to, co delaji, je debilita prvniho stupne. Nechci byt svine jako oni.
Ale posledni akce ohledne planovane stavky me vytocil na miru nejvyssi. Zde je 5 dobrych argumentu, proc si muzete v klidu zanadavat zejmena na vedeni odboru a v klidu a uprimne si rict, ze to jsou pekny svine:
- Patecni oznameni stavky je svinarna. Oznamit konani pondelni stavky v patek v poledne, to je proste svinarna. Se zamestnavatelem se na moznosti dovolene, prip. nejakeho jineho reseni domluvite uz jen tezko. (Chapu, ze cilem stavky je, aby "bolela", ale o tom dale.)
- Neni to stavka proti vlade, ale proti normalnim lidem. Stavka je pry zamerena proti vlade. Ale zabere to na ni? Na 90 % ne, snad ustoupi v nejakych detailech. Nejvetsi dopad to bude mit na obycejny lidi. Dobre to komentuje Slavek Parenica: "Protestní akce má být namířena na podporu starších zaměstnanců - i když je to trošku absurdní, protože současných šedesátníků se zvýšení odchodu věku do důchodu příliš nedotkne - ale hlavně zmíněná forma protestu způsobí nejvíce problémů právě těmto zaměstnancům. Mladý člověk je schopen do zaměstnání dojít pěšky, nepracuje-li například na druhém konci Prahy, nebo dojet na kole. To je velmi těžké vyžadovat od zaměstnance kterému je okolo šedesáti let. Výsledek může být i takový, že mladší zaměstnanci se do práce nějak dostanou a ti starší nikoli. Z pohledu zaměstnavatele se tudíž může jevit starší zaměstnanec jako méně spolehlivý a tudíž méně vhodný k zaměstnání, oproti jeho mladším kolegům." "Omluvy" jsou prd platne - a vzhledem k dusledku, ktere bude stavka mit, jsou i silne pokrytecke. A krom toho jsou nehorazne. Viz dalsi bod.
- Za vsechny zcela urcite nestavkujete, milankove. Rikat, ze stavkujete za vsechny ("Pomajbík řekl, že podle právní analýzy odborů se podmínka vyhlášení tři dny předem na nynější stávku nevztahuje, protože akce se má konat 'na obhajobu ekonomických zájmů všech'. Odboráři tak postupovali 'standardně podle zákonů a ústavy, evropských a mezinárodních norem', dodal předák."), to je nehorazna drzost. Z logickeho hlediska to znamena, ze bud jste po x stech letech politickych boju ruznych nazorovych a zajmovych skupin nalezli jakysi "kamen mudrcu" a zjistili jste, co je zajmem vsech, nebo jen lzete. Bez diskuse - b je spravne. Ohanet se takovym argumentem je proste hovadstvi.
- Takto vyhlasena stavka je hazard. Nejen, ze tim mnoha lidem takrikajic "zkomplikujete" zivot, ale zaroven tim muzete zpusobit zasadni "skody". Napadlo vas napriklad, kolik doktoru se nemusi dostat do prace a provest zivot zachranujici vykon? S tim patecnim terminem vyhlaseni tuplem...
- Radikalita stavky ubira odborum na duveryhodnosti. Mozna vubec nejhorsi je to, ze takhle pojatou akci, ktera nasere x tisic lidi, potencialne prohospodarite zbytky sve duveryhodnosti (te, ktere tak "vzrostla" tim, jak jste usilovne demonstrovali proti veskeremu predchozimu zadluzovani), jez by mohla poslouzit pro prosazovani vasich argumentu. S mnohymi mohu nesouhlasit (ale ne se vsemi, napriklad s hranici pro odchod do duchodu a schopnosti vykonavat urcitou praci), ale roli odboru jako urciteho typu hlasu pro spolecenskou debatu nepodcenuju.
Co s tim? Davam si pro nejblizsi dobu zavazek - pri nastupu do MHD se budu snazit promluvit s ridicem a vysvetlit mu sve stanovisko - treba ve forme vyse uvedenych peti bodu. Myslim, ze takhle to meli delat oni. Snad je toto cesta jak jim ukazat, ze to, co delaji, je debilita prvniho stupne. Nechci byt svine jako oni.
Štítky:
Links,
Never-more,
Ratio,
Societas
6/07/2011
6/05/2011
Two worlds
This time I would like to show you two music movies - one I knew for quite a while and one I discovered just the last week. Of course the music is pretty different. But I believe they have something in common - you may call it dedication or sense for a particular dimension of life and emotions it brings.
And btw - I like both of them.
And btw - I like both of them.
Štítky:
Electiones,
English,
Musica,
Video
6/04/2011
Polar expedition
The set of photographs on English Russia called Amazing Polar Expedition Along the Tundra doesn't need any comments. There are tens of great pictures - and a story of great adventure behind.
6/02/2011
Jak veci maji byt
Karel Kriz v pondelnich lidovkach v komentari s nazvem "Krize statu a jeho 'klientu'" neprijemne pojmenoval nektere zajimave rysy soucasne blbe nalady. Vybiram to nejzajimavejsi:
"Ve spolecnosti se siri (mozna uz i prevlada) klientelisticka narokova mentalita. Nejvetsi zajem je o zamestnani 'v eraru'. Jsou tam vyssi platy, vyssi jistoty a mene prace. Vetsinu minulych a vsechny soucasne a chystane stavky organizuji odborari statnich podniku a instituci. Urednici, lekari, ucitele, pravnici, policiste. Nejvetsi starost o sve platy maji soudci. Hlavni problemy ma zeme zrovna v tech oblastech, kde pracuji prave vyse zminene skupiny lidi. Stat a jeho zamestnanci svou praci generuji blbou naladu v zemi, a pak proti sobe jeste protestuji!
Skutecnost, ze stat ma nejvice zamestnancu (a konzumentu socialnich plateb) ve sve demokraticke historii, kteri jsou placeni (vyplaceni) nejlepe, jak kdy byli, na dluh, a zrejme proto proti sobe stavkuji (nadavaji na stat), aby dluh byl jeste vyssi, je zvlastni formou zvrhlosti a spolecenske patologie."
Je fakt, ze citovany text obsahuje nejednu nepresnost nebo aspon diskutabilni zaver - neni napriklad pravda, ze by napriklad posledni demonstraci odboru organizovali jen statni zamestnanci. Po snizovani platu take neni pravda, ze statni zamestnanci jsou nejlepe placeni, co kdy byli. Je sporne, jestli tato zeme ma hlavni problemy v oblastech, kde pracuji vyse zmineni lide.
Ale zaroven obsahuje i mnoho hodneho zamysleni: platy soudcu, to je tema samo pro sebe. Ze je statnich zamestnancu asi nejvice v demokraticke historii, zrejme pravda bude - a to jako spravne uplne videt nelze. Ze zamestnanci "proti sobe stavkuji" je urcita zkratka (protestuji spise proti politikum), ale neco do sebe ma - kvalita statnich sluzeb je mnohdy na povazenou, jakkoli je tezko rozdelit "vinu" mezi uredniky a politky.
Zajimave je pokracovani komentare, kde se Karel Kriz zamysli nad pesimismem, ktery siri i vlada: "Proc nasi reformatori narod porad otravuji, strasi a demotivuji, je otazka pro ne samotne. Tato protikapitalisticka mentalita vsak je velmi skodliva a kontraproduktivni." A zajimave to srovnava s proslovem Ronalda Reagana: "Postavte se na vlastni nohy! Nebojte se! Zakladni pravdou americke historie je, ze nesanze, a nikolvi vladni iniciativa zoceluji charakter, nuti k cinum a vytvareji pracovni prilezitosti. Kazdy, komu se podari prekant panujici pesimisticke nalady, bude vitez. A pak vyhraje cela Amerika."
Opet zkratka, ale koneckoncu tech je politika plna.
Co je tedy tou krizi? Nejspise neschopnost videt, jak veci maji byt a jak mohou byt. Obe vyzaduje dve vlastnosti:
Ze to jde, i kdyz treba jen ze zvyku, ukazuje Karel Kriz na netrivialnim prikladu (pravdivost nejsem s to overit, ale budiz mu vereno): "V prvni polovine tricatych let, kdy byla u nas skutecna krize a spousty opravdu socialne potrebnych a stavely se pohranicni pvenosti, dokazal cesky stat vychazet s vyrovnanym rozpoctem. Bez vyjimky".
Ceka nas hodne prace.
"Ve spolecnosti se siri (mozna uz i prevlada) klientelisticka narokova mentalita. Nejvetsi zajem je o zamestnani 'v eraru'. Jsou tam vyssi platy, vyssi jistoty a mene prace. Vetsinu minulych a vsechny soucasne a chystane stavky organizuji odborari statnich podniku a instituci. Urednici, lekari, ucitele, pravnici, policiste. Nejvetsi starost o sve platy maji soudci. Hlavni problemy ma zeme zrovna v tech oblastech, kde pracuji prave vyse zminene skupiny lidi. Stat a jeho zamestnanci svou praci generuji blbou naladu v zemi, a pak proti sobe jeste protestuji!
Skutecnost, ze stat ma nejvice zamestnancu (a konzumentu socialnich plateb) ve sve demokraticke historii, kteri jsou placeni (vyplaceni) nejlepe, jak kdy byli, na dluh, a zrejme proto proti sobe stavkuji (nadavaji na stat), aby dluh byl jeste vyssi, je zvlastni formou zvrhlosti a spolecenske patologie."
Je fakt, ze citovany text obsahuje nejednu nepresnost nebo aspon diskutabilni zaver - neni napriklad pravda, ze by napriklad posledni demonstraci odboru organizovali jen statni zamestnanci. Po snizovani platu take neni pravda, ze statni zamestnanci jsou nejlepe placeni, co kdy byli. Je sporne, jestli tato zeme ma hlavni problemy v oblastech, kde pracuji vyse zmineni lide.
Ale zaroven obsahuje i mnoho hodneho zamysleni: platy soudcu, to je tema samo pro sebe. Ze je statnich zamestnancu asi nejvice v demokraticke historii, zrejme pravda bude - a to jako spravne uplne videt nelze. Ze zamestnanci "proti sobe stavkuji" je urcita zkratka (protestuji spise proti politikum), ale neco do sebe ma - kvalita statnich sluzeb je mnohdy na povazenou, jakkoli je tezko rozdelit "vinu" mezi uredniky a politky.
Zajimave je pokracovani komentare, kde se Karel Kriz zamysli nad pesimismem, ktery siri i vlada: "Proc nasi reformatori narod porad otravuji, strasi a demotivuji, je otazka pro ne samotne. Tato protikapitalisticka mentalita vsak je velmi skodliva a kontraproduktivni." A zajimave to srovnava s proslovem Ronalda Reagana: "Postavte se na vlastni nohy! Nebojte se! Zakladni pravdou americke historie je, ze nesanze, a nikolvi vladni iniciativa zoceluji charakter, nuti k cinum a vytvareji pracovni prilezitosti. Kazdy, komu se podari prekant panujici pesimisticke nalady, bude vitez. A pak vyhraje cela Amerika."
Opet zkratka, ale koneckoncu tech je politika plna.
Co je tedy tou krizi? Nejspise neschopnost videt, jak veci maji byt a jak mohou byt. Obe vyzaduje dve vlastnosti:
- nezastreny rozum, ktery umozni videt, co mame delat (at uz jde o politiky, odborare, uredniky, nebo proste kazdeho z nas)
- a silnou vuli umoznujici se podle toho poznani chovat.
Ze to jde, i kdyz treba jen ze zvyku, ukazuje Karel Kriz na netrivialnim prikladu (pravdivost nejsem s to overit, ale budiz mu vereno): "V prvni polovine tricatych let, kdy byla u nas skutecna krize a spousty opravdu socialne potrebnych a stavely se pohranicni pvenosti, dokazal cesky stat vychazet s vyrovnanym rozpoctem. Bez vyjimky".
Ceka nas hodne prace.
Štítky:
Metaphysique,
Ratio,
Societas
Subscribe to:
Posts (Atom)